Charakteristika přírodních pásem
Přírodní pásma představují soubor přírodních podmínek k zemědělskému využití. Jejich rozdílná kvalita je odvozena především z odlišné polohy na Zemi, která vytváří charakteristické rysy uspořádání dalších přírodních složek (množství tepla, srážek, kvality půd,…). Rámcově vytvářejí odlišené předpoklady pro výrobní strukturu zemědělství. O zapojení jejich biologického potenciálu do produkční kapacity světového zemědělství spolurozhodují společensko ekonomické skutečnosti.
Rovníkové pásmo
0° - 20°; zabírá podstatnou část amazonské nížiny. Úzké pásmo při severním pobřeží Guinejského zálivu, severozápadní část pánve řeky Zaire a většinu východoindického souostroví. Klima je horké, s malými ročními i denními výkyvy, s přebytkem srážek (rozsáhlé zamokřené oblasti). Vegetační potencionál a produkce biomasy jsou ohromné. Bujný růst vegetace doprovází i růst plevelů, což omezuje pěstování jednoletých kultur. Vegetační cyklus není přerušen vegetačním klidem. Intenzivní hydrolýza omezuje tvorbu humusu, převažujícím půdním typem je černozem, ve svrchní části chudá na živiny, bez hnojení se její agrobiologická hodnota rychle vyčerpá. Uživit se na ní mohou jen zemědělské kultury s hlubokými kořeny. Vegetační formací je těžko propustný prales. Vyskytují se v něm cenné dřeviny (eben, mahagon, teak), ale ve srovnání s lesy mírného pásma má nižší ekonomickou hodnotu (množství bezcenného podrostu, obtížná prostupnost). Přírodní podmínky jsou příznivé pro vznik a koncentraci alkaloidů v rostlinných tkáních a plodech. V potravinových plodinách je málo bílkovin. V pásmu jsou soustředěny hlavní dodavatelské oblasti kakaových bobů, produktů palmy olejné (jader a oleje), kokosových ořechů, různých druhů koření a přírodního kaučuku. Potravinovými plodina jsou okopaniny (maniok, jamy) banány a rýže. Naturální produkce potravin nestačí krýt rostoucí spotřebu. Tržní zemědělství je zaměřeno především na pěstování vývozních kultur na plantážích.
Subrovníkové pásmo
Zabírá oblasti na severu a jihu rovníkového pásma přibližně do 20° severní a jižní zeměpisné šířky. Vysoké teploty dosahují maxima před nástupem dešťů. Klíčový význam má nerovnoměrné rozdělení srážek - 90% srážek spadne v období dešťů. Perioda sucha se prodlužuje k okrajům pásma na severu a jihu ze 2 na 10 měsíců, vegetační cyklus je omezen, rostlinná výroba bez umělých závlah je prakticky nemožná. Převládajícím půdním typem jsou úrodnější kaštanové půdy, nejkvalitnější půdy jsou na říčních náplavech. Řeky mají význam pro zavlažování, podél nich se rozvíjela zemědělská výroba nejdříve. Klimatické podmínky umožňují pěstovat řadu užitkových kultur a poskytovat příznivější podmínky pro obyvatelstvo. Populační vývoj byl umožněn zejména pěstováním rýže (kalorickým výnosem nejproduktivnější plodinou), nutnost budovat a udržovat zavlažovací zařízení by jedním z podnětů vzniku ranných státních útvarů zaostalé zemědělství se vyznačuje relativně vysokou intenzitou (možnost dvojí i trojí sklizeň v roce). Dostatek levných pracovních sil umožnil rozvoj plantážního zemědělství. Kromě víceletých kultur (kakaovník, kávovník, čajovník, cukrová třtina) se pěstují i jednoleté kultury(bavlník, juta, podzemnice olejná). Převážně naturální produkce potravinových plodin (zrniny, okopaniny) je většinou závislá na přírodních podmínkách - opožděný nástup dešťů zpravidla znamená katastrofu. Vlivem náboženství poskytuje živočišná výroba malý potravinový efekt (např.poměry ve využití skotu v Indi). Jinak pro efektivnější chov chybí krmivová základna.
Tropické pásmo
Rozkládá se mezi 20 - 30° severní a jižní zeměpisné šířky (ve střední a východní Asie chybí, neboť je zde překryto subrovníkovým pásmem nebo modifikováno nadmořskou výškou. Teploty se vyznačují výraznými sezónními i denními výkyvy (v pouštních oblastech 50°- - 7°). Vzhledem k nedostatku srážek se půda vyvinula pouze v okrajových oblastech a oázách (vlivem vzlínající spodní vody). Stabilizovaná rostlinná výroba je možná jen s pomocí umělých závlah. Rozsáhlé stepi a polopouště jsou využitelné pouze pro extenzivní živočišnou výrobu většinou kočovného charakteru, výjimkou je moderní a efektivní chov ovcí v australském vnitrozemí. Potravinovými plodinami jsou pšenice, kukuřice (byly vyšlechtěny v tomto pásmu a rozšířily se mimo ně, ječmen a zavádí se rýže. Zvláštní postavení má datlovník, jehož plody jsou potravinou, krmivem i vývozním produktem. Významné je pěstování bavlníku (dlouhovlákných druhů v Africe a běžných druhů v Latinské Americe) a rozšiřuje se pěstování podzemnice olejné. V extenzivní živočišné výrobě má celosvětový význam chov ovcí v Austrálii. Primitivní zemědělství v krajně nepříznivých přírodních podmínkách vytváří pro většinu zdejší populace nepříznivou potravinovou bilanci.
Subtropické pásmo
Zaujímá prostor mezi 30°-40° severní a jižní zeměpisné šířky. V ročním průměru je tepla dostatek, ale v zimě se již projevují mrazy a nastupuje období vegetačního klidu, většina srážek (až 80%) spadne v tomto období. V létě je efektivní rostlinná výroba možná jen pomocí umělých závlah. Půdními typy jsou žlutozemě a červené půdy na vápencových podkladech s malých obsahem humusu, nejúrodnější půdy jsou na říčních náplavech a zvětralých sopečných horninách. Převažují křovinaté porosty (typu maquis) a ve vyšších polohách listnaté lesy, jejichž rozsah byl podstatně omezen již v minulosti, hospodářsky nejcennějším druhem je korkový dub. Velkou váhu zde mají víceleté kultury - olivovník, vinná réva a citrusy, jejichž produkce má světový význam. Potravinovými plodina jsou zrniny (pšenice, ječmen, kukuřice), bobové kultury a zavádí se rýže. V suchých oblastech je významný chov ovcí zaměření na kůže (persián), hlavně v asijském vnitrozemí. Sever arabského poloostrova je základnou pro ušlechtilá plemena koní a velbloudů. Mají zde význam oblasti masa, másle, pšenice, sóji a bavlny.
Mírné pásmo
Rozkládá se mezi 40°- 60° severní zeměpisné šířky a 42° až 58° jižní šířky, zabírá asi čtvrtinu zemské souše s těžištěm na severní polokouli. Podnebí je charakteristické sezónními rozdíly teplot. Většina srážek spadne ve vegetačním období, s rostoucí kontinentalitou jejich množství klesá a prodlužuje se období vegetačního klidu (vlivem nízkých teplot v zimě). Nepravidelný chod počasí (především vlivem porušování ekologické rovnováhy ve světovém měřítku) komplikuje organizaci zemědělských prací výsledky sklizní. Při jižním okraji pásma (na jižní polokouli opačně) se vytvořily černozemě. V pásmu je soustředěna podstatná část světové produkce pšenice i dalších potravinových a krmných zrnin (žita, ječmena a kukuřice), okopanin (cukrovka a brambory), ale i tradiční slunečnice a řepky. V klimaticky příznivých oblastech je významná sklizeň jaderného i peckovitého ovoce a vinných hroznů. Protože převažuje vyspělá zemědělská výroba(v Severní Americe nejrentabilnější a v severozápadní Evropě nejintenzivnější) má celá oblast vedoucí postavení v produktech živočišné výroby.