Tahák na hospodářskou geografii
1.1.Geneze a cíle vědní disciplíny:
cíle vědní disciplíny - osvojit si základní prostorové představy o světě, umět nebo poznat, charakterizovat země, kontinenty, oblasti, poznatky jsou utříděné, doplnitelné, interaktivní, využití lokalizovaných představ o světě (vytvoření map), z těchto informací pochopit základní vztahy mezi přírodou a společností (význam přírody pro nás), důležité je zachovat rovnováhu v přírodě pro další generace
historické vztahy mezi přírodou a společností-1.fáze - determinace „harmonie“, 2.fáze - konkurence (od průmyslové revoluce) těžba, poškození přírody, 3.fáze - kooperace - nejbohatší společnosti světa si uvědomují, že musí chránit přírodu (toto stojí dost peněz)
1.2.Metody a ostatní podpůrné instrumenty výzkumu
- instrumentárium používaných metod procházelo historickým vývojem a) nejstarší období (starověk-před Kr. a po Kr.) - metody pozorování, metody komparativní (založeny na určitém vyhodnocení a porovnání pozorování) b) období mladší(začátek novověku-objevení Ameriky a vynález knihtisku), terénní výzkum (objev, plavby a cesty), katografické metody, c) současné období (po 2.sv. válce) - zdokonalené, distanční (dálkové) - satelitní výzkumy, komplexní static. metod
1.3.Předmět zájmu hospodářské geografie
- činitelé rozmístění hospodářství-společnost existuje a rozvíjí se v takových oblastech: a) v čase-historie, b) prostoru-území nebo prostor je nezbytná základna pro kooperaci ekonomických činností a existenci společnosti, prostory mají také ek. hodnoty, území: využívá přírodních zdrojů, výroba služeb a spotřeba, získání a využívání informace, rozmisťování hospodářství je formou prostorového projevu seberealizace a existence společnosti, znamená to dále dynamický vztah rozložení jednotlivých objektů na určitém teritoriu a vztah je odvozený od sociálních a přírodních podmínek.
1.4.Hlavní činitelé rozmisťování:
1)obyvatelstvo - může vystupovat jako: a) pracovní síla a její kvalifikace, b) spotřebitel, c) iniciátor, koordinátor všech aktivit - obyvatelstvo je schopné řídit různé procesy, 2)dopravní infrastruktura - ovlivňuje investory, energetický činitel, suroviny zdroje, 3)činitel národního výzkumu
1.5.Územní dělba práce
- je prostorový projev objektivního procesu rozmisťování hospodářských aktivit
1.6.Teritoriální systém
- je soubor komponentů společensko-ekonomického a přírodního původu, pro které jsou v konkrétním čase a na určitém teritoriu charakterizující určité vazby, vazby vyplývají z jejich územního rozptylu - disperze 1)teritoriální systém lokalizace rozvoje - je typické pro rozvoj země, 2) ts-prvotní diferenciace je zde patrný rozvoj hospodářství - jsou zde prvky, které jsou vyvinutější, vznikají prosperující oblastí, 3) Ts-dominujících center a oblastí - vyskakuje problém polohové renty, je zde koncentrace dopravy-vznik smogu, 4)ts postupné decentralizace - omezené centralizace - vznik euroregionů.
Politické mapy světa - stručné pojetí pojmu „Státní suverenita„
státní suverenita znamená svrchovanost na daným územím, znamená možnost vytyčit hranice, které musí být dodržovány, může být porušena např. předávání osob, tranzit.
2.1Politicko-historický přehled
- po II.světové válce: r.1945-45 - 76 suverénních států, 50.-60.léta - masivní nárůst suverénních států, v důsledku rozpadu koloniální soustavy, teritoriálně především: Afrika + Asie (r. 1960.-tzn. rok Afriky), 70.-80.léta období relativní stability - fixování „bipolarity“ na politicko-ideologické vojenské bázi (západ kontra výhod), USA zadržovaly komunismus a bývalé SSSR jej už ani nemohl hospodářky exportovat a ztrácel tempo, 1989 - obrat revoluce v Evropě-znamená ukončení bipolárně rozdělení světa, než se vše ustálilo, tak došlo k nábožensky, nacionalistickým konfliktům-znamenal rozpad federací - SSSR, Jugoslávie
další problémy současné epochy 2.tisíciletí - 1) oblast blízkého východu - Izrael x Palestinská autonomní území, Irán x USA (jaderné vyzbrojování) - tlak polevil, 2) oblast dálného východu - problém sjednocení na korejském poloostrově (jaderné vyzbrojování, totální režim, hladomor.), historický problém kurilských ostrovů (severní území Japonska), kurilské ostrovy připadli SSSR, protože vyhráli válku, Thajwan (Čínská republika) x Čínská lidová republika - existuje jedna Čína dvou států, Barma (vojenský totalitní režim), 3)Latinská Amerika - perspektiva vývoje na Kubě (totalitní režim) - dochází k uvolňování poměrů - povoleno drobné podnikání, historický problém Falklandských ostrovů, 4)Afrika - Somálsko, Etiopie x Eritrea, Libye, Alžírsko, Jar, Namibie, nejméně problému: Tunicko, 5)Evropa - Itálie x Padánie - hnutí za odtržení severních provinciíí Itálie, Řecko x Turecko (rozdělení Kypru), Belgie - rozpad federativní monarchie, Velká Británie x provincie Severní Irsko, Španělsko „ETA“ (fronta za severní Baskicko) - jsou součástí bohatého Španělska, ale stejně jsou nespokojeni, 6)Severní Amerika - Kanada x Quebec (frankofonní orientace) - nejbohatší provincií Kanady
2.2Aktualizace politické mapy světa
- svět se sjednocuje, rozpadla se bipolarita
2.3Kritéria členění územně správních celků
- státy světa se člení podle kritérií, kategorie: 1)typ republikánského zřízení - převažuje (cca 150) - členíme na parlamentní a parlamentárně prezidentské republiky (francouzský typ), 2)typ monarchistické formy - (cca 40) konstituční monarchie (prezident je silným typem vládce), absolutní monarchie - bez parlamentu, 3)jiné formy - (cca 40), jiná - přechodná diktatura proletariátu, systém národní jednoty, vojenské režimy, islámské státy - např.Taliban (závislá území - a) Evropa: Faerské ostrovy, Svalbard, Gibraltar, b) Asie - Macao, c) Afrika - Mayotte, Reunion, Svatá Helena, Západní Sahara)
2.5.Národní „politické“ organizace:
OSN, UNCTAD, UNIDO, WB, FAO, IMF, UNESCE, HAAG, NATO, OBCD, EU, EEC, ALAD, AL, ASEAN, CARICOM, CIS, CN, OAS, OAU, OSN - tvořeno z valného shromáždění
2.6.1Tendence ke globalizaci a politické integraci
- a)globalizační procesy - probíhají především v informační, finanční a obchodní dimenzi, b)integrační procesy:projevy - integrační uskupení kontinentálního významu, př.UE, NAFTA, APEC, ASEAN, FTA, regionální a subregionální seskupení cca 30 uskupení, př.Organizace africké jednoty, Karibské společenství, Andský pakt
3.Hospodářská mapa světa
3.0Geneze nové etapy vývoje světové ekonomiky(v 80. a 90.letech 19 stol.)
3.0.1Vývoj světového hospodářství a jeho etapizace:
2 průmyslová revoluce = spalovací motor atd.., 1.etapa - do r.1914, 2.etapa - 1914-1929, 3.etapa - 1929 - do poloviny 60.let - začal se formovat třetí svět, 4-5.etapa - konec 90. let - konce bipolárního světa, 6.etapa - nemělo by to skončit soutěživostí - vytvářet harmonii s přírodou
3.1Charakteristika a kritéria rozčlenění hospodářské mapy světa
HDP - PPP - je to vyjádřené množství zboží a služeb, svět se rozčleňuje podle HDP, bohatství, bohatý sever je bohatý tím, že umí reprodukovat své bohatství - šetří energiemi, má zdravou populaci, jih nemá vzdělané obyvatelstvo, dochází k migraci, nemocem, dělí se na: bohatý sever a na chudý jih.
3.2 Dokumentace hospodářské úrovně zemí dle indikátorů GNP per capita a GNP agregátně:
TOP 10 - nejbohatších zemí světa: 1.USA-11,13 2.Japonsko-4,4 3.Německo-2,5 4.Velká Británie-1,927 5)Francie-1,911 6)Itálie-1,6 7)Čína-1,4 8)Španělsko-0,931 9)Kanada-0,927 10)Brazílie 0,494 mld..
Země s největším HDP na obyvatele(per capita): 1)Norsko:48380, 2.Švýcarsko-43930, 3.Lucembursko-43790, Irsko:43790, 4.Dánsko:43080, 5.Švédsko:38760, 6.USA-38620, 7.Japonsko-34350, 8.Finsko-33700, 9.Rakousko-33360, 10.Holandsko-32940, nejchudší země - africké země - Súdán, asijské země - KLDR
3.3Členění zemí do skupin podle hospodářské úrovně-rozdělení zemí do skupin dle ekonomické vyspělosti v GDPpercapita:
1.skupina(nejvyspělejší): Japonsko,USA-30-40000 dol., 2.středně velké a malé evropské země (Belgie, Holandsko, Lucemburg=30000-42000 dol.), 3.Přesídlenecké země Austrálie, Nový Zéland, Izrael)= 20000 - 30000, 4.Nově industrializované země (např.:Singapur, Thajwan, J.Korea): 10000 - 20000dol., 5.tranzitivní země (post. soc. země - Cz, P, H, SO): 5000-10000, 6.Rozvojové země 1.úrovně (Brazílie, Argentina): 3000-8000dol., 7.Rozvojové země 2.úrovně (social.orientované): Vietnam, Čína, Sev. Korea :500-1000dol., 8.Nejméně rozvinuté země 3.úroveň (přírodní problémy, pol.nestabilita, přelidněnost, náboženská orientace): země Afriky, Asie, Lat. Ameriky: 150-500dol.
3.4.,Nejvlivnější Hospodářské skupiny a organizace světa,3.4.1G-7(8)+1..skupina nejbohatších a nejmoc.zemí
světa USA, Kanada, Japonsko, Anglie, Německo, Francie, Británie a Itálie
3.4.2OECD
- organizace sdružující nejbohatší země světa, ČR je členem (1995), vznikla v 50.letech, 30.členů, zabývá se analytikou ekonomických jevů a z nich dělá závěry - vydává správy, rešerše (ekonomické, soc. ..)
3.4.3WTO
(světová obchodní organizace) - nástupkyně GATT, ustavena v r.1994 v Marrkeši,počet zakladatelů: 121, cílem liberalizace globálního obchodu, objem g.o.:cca 10bld.$, počet členů: 148, pravidelná kola jednání: problémy, fiasko v Cancúnu, kaolizace rozvoj. zemí,např.Japan uvaluje 490% na dovoz rýže
3.4.4Světové ekonomické fórum v Davosu WEF
- příliš široké fórum - mohou se ho zúčastnit firmy s obratem 1mld$, zakladatel prof. Klaus Schwab, světové ek. fórum je instituce, která nemůže rozhodovat o ničem, ovšem jeho členy jsou ti, co mohou rozhodovat o všem, koná se pravidelně v únoru, prevence a zvládání krizí
3.5Integrační procesy a integrační uskupení unie
3.5.1Pojem integrace
- integrace - proces, jehož výsledkem je utvoření určitého stupně unie typy integrační procesů a)negativní - odstraňují se dosavadní překážky a bariéry, b)pozitivní - přidávají, dotvářejí další nástroje (mechanismy) k docílení vyšších typů unií. Typy unií - 1) pásmo volného obchodu - odstraňuje překážky a bariéry ve vzájemném obchodu, 2) celní unie odstranění vzájemných překážek, společné vystupování vůči třetím zemím, 3)společný trh - volný pohyb pracovní síly a zboží, 4)úplná hospodářská unie - společná monetární a fiskální politika, 5)úplná politická unie - země členem „superstrátu“
3.5.3Evropská unie
- orgány: Evropská rada - nejvyšší orgán, Evropská komise - Rada ministrů(321), mimo stojí Evropský parlament (722)
3.5.3.3 Rozpočtové deficity a vnitřní zadlužení:
stanoveny podle mastrichu a konvergenční dohody: Mastricht: 5 kritérií: 1)výše deficitu, 2)inflace, 3)měnový kurz, 4)úroková sazba, 5)GDP Hospodářské organizace: EFTA (ESVO) - patří sem jen malé evropské země (Norsko, Švýcarsko, Island, Lichtenštejnsko), CEFTA - většina zemí vystoupila, APEC - 20 členů (Austrálie, Brnuj, Chille, Čína, Filipíny, Honkong, Indonésie, Japonsko, J.Korea, Kanada, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Nová Guinea, Singapur, Thajsko, Thajwan, USA), NAFTA (Severní Americké pásmo volného obchodu) = vyšší celní unie, členové USA, Kanada (pomohly Mexiku, kde byl téměř státní bankrot), FTAA - je to celoamerické uskupení (volná zóna obchodu), MERCOSOR - „jihoamerická g8“- Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay = řádné členské země, Chille, Bolívie - přidružené země, platí zde celní unie, ASEAN - členové - jižní Asie + Čína, Vietnam, Filipíny, Malajsie, Kambodža ECO - islámská organizace pro hospodářskou organizace - jen pro islámské země, KEI - zabývá se hospodářskou spoluprácí v černošské oblasti, členové: Ukrajina, Ázerbajdžán, Řecko + nemuslimské země, SELA - latinsko-americké země mimo Kuby, UMA - je to unie arabského Mogrebu (severozápadní Afrika) členové: Alžírsko, Arábie, Lybie.
3.6.Nejbohatší regiony světa
a)Kalifornský region - strategický region, vstup do Asie, přírodní podmínky, b)Guaugdond (čínská provincie) vč.Honkong, Macao, ZES, OPM (otevřená přístavní města), c)Kjušú - dominantní export, d)Severozápadní Itálie (Lombardie, Piennout, Milánsko)
3.7.Výhled světové ekonomiky
- každý rok jiný, ekonomická centra - Asie, USA, Evropa, váže se na vývoj ekonomiky USA - konjunktura x recese (výkyvy), jev globalizace - růst díky jejím efektům - problém - neřeší se propad chudoby Jihu.
4.Geografie obyvatelstva
4.1.Charakteristika kategorie obyvatelstvo
- má svou strukturu - je pestrá, žije v nějaké sféře, biosféře-společensko-filosoficky vymezený prostor, kterého se člověk dotýká = antropogenní výstupy (znečištění,..)
4.1.1.Rasové skupina obyvatelstva:
europoidní - Evropa, negroidní - Afrika, mongoloidní - severní Asie, Australoidní - Austrálie, rasově smíšené
4.2.1.Reprodukce obyvatelstva
- přirozený jev, střídání generací, obnova - biologický přirozený jev - dosahuje se také migrací, součástí jsou natalita, mortalita, přirozený přírůstek
4.2.2.Natalita
- pozitivní složka, ta se udává v počtu narozených dětí na 1000 obyvatel, ovlivňuje pozitivně a přímo působí na přirozený přírůstek, bohatost rodiny snižuje natalitu, Evropa a S.Amerika - na posledním místě, nejvyšší natalita - fundamentalistické islámské země, natalitu ovlivňuje i zdravotní stav populace, stav společnosti, civilizační efekt - blahobyt = snížení natality
4.2.3.Mortalita
= úmrtnost - negativní složka, také přirozené, počet zemřelých na1000 obyvatel, ovlivňuje negativně přirozený přírůstek, ovlivňují i životní podmínky - potravinová dostatečnost, geo.podmínky, sociopolitické příčiny(války)
4.2.4.Přirozený přírůstek
- rozdíl natalita-mortalita, ovlivněný i migrací
4.3.Problematika populačních modelů a hypotéz
- každý rok se narodí cca 78 mil dětí, VSN, podle něj bude v roce 2050 cca 9 mld.obyvatel, obrovský nárůst v rozvojových zemích Afriky, nízká natalita v zemích islámského vyznání
4.4.Demografická struktura obyvatelstva a její členění
4.4.1.Kritérium podle věku
- skupiny: a)0-15-závislá, vyživovaná, neproduktivní skupiny, náročná na vzdělání, potřeba nových pracovních místo, nároky na stravu, b)16-50 - aktivní obyvatelstvo - vytváří produkt, živí sama sebe a živí také obě neproduktivní skupiny c)60 a více - postproduktivní, důchodové, více se dožívají ženy
4.4.2.Kritérium pohlaví
- rodí se více chlapců, do 15 roku věku se to srovná a pak ženy mají navrch (až deset let), průměrné ohodnocení muže a ženy jsou rozdílné (rodina, psychika).
4.5.Problematika „migrace“:
a)mechanická - přirozená (za bydlením, za prací, za partnerem), b)sociálně-ekonomická - mimo rámec 1 země - trvalá a dočasná (kyvadlová, příhraniční), c)národnostní problémy - v 90.letech (Jugoslávie, SSSR), d)etnické - zaznamenané v Jugoslávii, Africe, e)náboženské, f)emigrace - dočasně se usidlují.
4.5.1.Příčiny migrace a její důsledky
- a)přirozená migrace je nutná - jedná se o migraci za prací, vzděláním, b)nepřirozená migrace - problematické: 1.politická migrace - ve své zemí nemají obyvatelé své země politická práva a tam kam emigrují je uznávají, 2.náboženství, 3.etnické příčiny - např. Jugoslávie, Rwanda, migraci podporuje korupční prostředí, index homogenity - znamená kolik lidí do jaké země migrují, např. do KLDR nikdo
4.6.Otázky rozmístění obyvatel
- zákonitosti v rozmístění obyvatelstva - a)podle nadmořské výšky - do 200 m žije 60% světové populace, do 500 m žije 80% obyvatelstva, v Latinské Americe leží hlavní město Mexika v nadmořské výšce 4000 m nad mořem, v Evropě 40% Holandska je pod nadmořskou výškou, b)podle vazby na pobřeží - pobřeží (počítá se ještě 200 km do vnitrozemí), žije přes 50 % obyvatel světa, c)vazba na ústí, údolí řek - historická záležitost, d)vazba na typ osídlení
4.6.1.Charakteristika sídelních struktur
a)venkovský b)městský typ. Začalo docházet k procesu urbanizace, urbanizační proces nastal s rozvojem průmyslové revoluce, začíná převažovat městský typ, venkovský typ - není příliš strukturován, městský typ kontra vesnický - není dáno, od kolika obyvatel je to město a od kolika obyvatel vesnice, městský typ musí mít určité znaky (úřady, infrastrukturu - pevné komunikace, kanalizace, historické předpoklady, počet obyvatel), velká města - Londýn, Paříž, Berlín, Moskva, Istanbul, Paříž
5.Charaktreristika významu a funkce průmyslové výroby ve světové dimenzi
5.1.Charakteristika významu průmyslové výroby
- není náročná na pracovní sílu, složitý strukturovaný kooperující proces a vazba na ostatní odvětví, nejpromyšlenější postupy výroby, logistika, je to kostra hospodářství, dodává produkty ostatním odvětvím, význam průmyslové výroby klesá ve prospěch služeb, pv zásobuje obyvatelstvo, vyrábí technologie pro 1., 2., i 3.sektor, znečišťuje životní prostředí
5.2.Pokles významu a přesun těžiště tohoto odvětví ve prospěch dalších sektorů
- vytváří nejvíce škodlivých výstupů, měla by být zajištěna recyklace a zúžení těchto škodlivých výstupů
5.3.Klasifikace průmyslové výroby
- 1)finální produkce - zda je produkt určen ke konečné spotřebě nebo pro další spotřebování, 2)vstupující surovina - surovina, energie, polotovary, minimálně polotovary, zušlechtěné tvary, komponenty, členění průmyslové výroby - a)těžební, energetický, b)ropný, uhelný, elektrárenský, c)hutnický, d)strojírenský, zpracovatelský, e)chemický, stavebnický, potravinářský.
5.4.Charakteristika „sofisticky“ nejnáročnějších odvětví
- strojírenského průmyslu - technologicky nejnáročnější, velmi různorodá produkce, zabezpečuje chod dalších odvětví.
5.4.1.Činitelé rozmístění stroj. prům.
- 1)historické - surovina, energie, 2)dnes - kvalifikovaná pracovní síla (dnes se moc nereprodukuje), kupní síla, trh, doprava, suroviny, energie.
5.5.Pásmo koncentrace strojírenského průmyslu:
1)Evropa - začíná v Itálii, pokračuje přes pohoří Jura (Švýcarsko, Francouzské oblasti přiléhávající ke Švýcarsku), dále přes střední Porýní, pak do severního Porýní a Vestfálska, Paříž a její zázemí (masivní výroba automobilů), oblast Beneluxu (textilní průmysl), Londýn a JV pobřeží/letecké motory, a)severní pásmo - jih Skandinávských ostrovů - JV Švédska (automobily, stíhačky, ložiska, motorové pily, komunikační technika), b)SZ Španělska - Barcelona - nejprůmyslovější město Španělska (auta), c)Mnichovsko (dopravní technika), d)zázemí Berlína, e)malá území-Plzeň, Brno, Liberec, Mladá Boleslav 2)Severní Amerika - a)Boston až Philadelphie - nejlepší podmínky pro vznik - kvalitní pracovní síla, výzkumné základny, přítomnost trhu, všechny strojírenské výrobky - kosmická, raketová technika, dopravní a letecké prostředky, b) Hudson a Mohawk - optika, fototechnika, c)Kanada - mezi městy Ottawa, Montreal, Hamilton - elektrotechnika, dopravní stroje, papírenství), d)Pittsburg - těžké strojírenství, hutnictví, chemický průmysl, e)pásmo podél jezera Eritrea - dopravní stroje, elektrotechnika), f)Chicago - strojírenství, elektrotechnika, g)oblast Mexického zálivu - mezi městy Dallas a Houštin - kosmický průmysl, petrochemický, letadla, h)oblast Kalifornie - San Francisko, Los Angeles - letecký průmysl, kosmický průmysl 3)Dálný Východ - soustředí se v Japonsku: 1)oblast Kantó, Tokio, Jokohama - dopravní prostředky, těžké stroje, 2)Osaka - obráběcí stroje, elektrotechnika, c)roboti elektrotechnika, Jižní Korea - Lodě, dopravní technika, Čína - nejvíc TV na světě.
5.6.Japonská „hrozba či výzva“ Evropě a USA
- v Japonsku nebyla korupce, měli dobré výrobky s nízkými výrobními náklady, dobře konkurence schopné.
6.Zemědělská činnost(výroba).
6.1.Charakteristika významu zemědělské činnosti:
průmyslová revoluce ovlivnila populaci, spotřebu a růst kupní síly, práh soběstačnosti (dostatečnosti) - export, import, výrobky slouží buď rovnou ke spotřebě nebo jako doplňky a nebo slouží k další výrobě, váže se na půdu, ovlivňuje stanoviště půdy (podnebná přírodní pásma), rozloha zemědělské půdy - Asie (32,7%), Afrika, Evropa, hrubá zemědělská produkce - Asie 40,1%, Evropa, Latinská Amerika, Latinská Amerika.
6.2.Zvláštní aspekty rozmístění a klasifikace zemědělské činnosti
- a)rostlinná produkce - je vázána na přírodní pásma, b)živočišná výroba - extenzivní chov je nejvhodnější, c)bonita půdy.
6.3.Chrakteristika přírodních pásem:
a)přírodní pásmo - soubor přírodních podmínek k zemědělskému využití, rozdílná kvalita odvozena z rozdílné polohy na zemi a ta vytváří následně soubor přírodních prvků, např.: mořská tepla, srážky.b)pásmo rovníkové - trvalý přebytek srážek, bujará vegetace (pralesy), plantáže, dálnice, produkty: kávovník, kakaovník, cukr.třtina, palmy olejové, koření, banány, rýže) živočišná produkce - málo dobytka. c)subtropické pásmo - 2 odlišná období (dešťů a sucha).
6.4.1.Hlavní produkční a spotřebitelské oblasti ZPK
1)obilniny: a)Evropa - 40% obdělávaných ploch, přebytková zemědělská produkce, 40%produkčních ploch, výsledky vynikající, vysoké zisky, chemizace Východoevropský obilný pás - Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Ukrajina; Západoevropský pás - Francie, Španělsko, Itálie, b)Asijská oblast - 30% světové produkce, Severočínská nížina, Indie, Pákistán, Indonésie, trvale deficitní, c)Severní Amerika - vévodí USA, vysoké objemy produkce, ale ne výnosy, d)Argentická oblast - chov dobytka, 2)Rýže - a)Asie, b)USA, c)Brazílie, d)Afrika (Nil), e)Středoafrika, 3)Kukuřice - a)USA - brambory, b)Austrálie, c)Evropa. 4)Okopaniny - brambory, řepa, okopaniny, nejprve se využívají průmyslově a pak teprve potravinářsky, luštěniny, olejniny, celková produkce - 1414,8 a)Čína - 398,5, b)USA-378,1, c)Indie-197,6 t, poslední Japonsko, největší vývozci pšenice - USA, Austrálie, Kanada, Francie, Argentina. kukuřice: USA, Argentina, Francie, Čína, Jižní Afrika rýže: Thajsko, Vietnam, USA, Indie, Pákistán. brambory: Nizozemsko, Německo, Francie, Belgie, Lucembursko, Kanada
6.5.Živočišná výroba
- je dominantní ve vyspělých zemích, 1)extenzivní typ - a)kočovný a polokočovný chov - suché, polopouštní oblasti (Afrika, centrální Mongolsko, Čína), b)sezónní přesuny dobytka - mezi horami a nížinami, Evropa, státy Lat. Ameriky - Andské státy, c)moderní řízení - pampy (Argentina), Austrálie - ovce - ošetřování, udržování, zakládání pastvin, dobrá kondice dobytka, 2)intenzivní typ - a)alpský typ - v alpských republikách, kandinávie, )intenzivní stájový chov - JV Evropa, střední Evropa, chov vepřového dobytka, c)dominantní stájový chov - Z a S Evropa, S.Amerika
ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA - 1.chov skotu - základem je chov skotu, má univerzální využití: mléko, maso, kůže, 30%světového masa, v chovu skotu dominuje Latinská Amerika 20%, USA, Čína, Rusko, Indie, Francie, Polsko, Dánsko, Holandsko, Belgie, největší výdojnost - Holandsko, Dánsko, Belgie, 1.mld kusů hovězího dobytka na světě (u nás 500 tis. kusů), 2.chov prasat - 40% světové spotřeby masa, Čína 40% světového stáda, na světě asi kolem 1 mld. prasat, Rusko, Evropa, USA (mají obrovskou potravinovou základnu - kukuřici), 3.chov ovcí - málo náročné zvíře - užitečná pro vlnu (1 mld.)- Austrálie, Nový Zéland, střední Asie, Středomoří, 4.kozy - původně pro mléko - Afrika, Asie, Středomoří, 5.drůbež - 30% produkce světového masa, chová se v příměstských oblastech, 6.tažná zvířata - Indie (nejí se hovězí, je posvátné), Asie-koně, Mexiko, Brazílie - buvoli, osli, velbloud, sobi, losi. Hlavní producenti masa: USA, Čína, Rusko, evropské země - Nizozemí, Dánsko, SRN.
6.6.Přidružené činnosti rybolov a lesní hospodářství:
a)rybolov - 2/3 zemského povrchu,10% spotřebovávaných živočišných bílkovin, 1%výživové hodnoty spotřeba světové populace, v místech bohatých na plankton, ekonomická a ekologická krize - snižování výlovu, ekonomický význam: 400 druhů ryb (tresky, sledi, makrely, tuňáci - 75% světového výlovu), hlavní mořské oblasti - SZ Atlantik - styk proudů - Golfský a Labradorský, u Islandu, VB, Lofoty, SZ Pacifik-při pobřeží Aljašky, centrální Pacifik - vyvěrá proud - Peru, Chile, směřuje do Pacifiku, JV Pacifik - střed teplého a studeného proudu - dotýká se až Austrálie, sladkovodní ryby - 1/5, JV Asie (Čína, Japonsko, Indonésie, Indie, Izrael), my také produkujeme sladkovodní ryby, Rusko - pěstují + výlov z řek a jezer, zpracovávají se na lodích, 1/4 úlovku se dostává na trh v čerstvém stavu (rybí tržnice), 1/3 úlovku se upravuje mražením, 1/5 sušíme, osolíme, vyudíme, 1/5 zakonzervujeme, největší výlov - Japonsko 12 mil. tun, Čína 10 mil. tun, USA, Chile, Peru, Norsko, Portugalsko, Kanada, Tunisko, Vietnam, sladkovodní - Čína, Indie, Rusko.
6.6.1.Lesní hospodářství,lesnictví
- 30% povrchu země pokrývají lesy, funkce: zadržují vláhu, čistí vzduch, energetická funkce, ekonomická funkce, rekreační účely, nejvíce zalesněné - Surinam 91%, Papua Nová Guinea, Finsko, Švédsko, Japonsko, nejméně Austrálie, oblasti výskytu a produkce - a)Severní polokoule - severně jehličnany, na jih listnáče - S.Amerika, Skandinávský, Ruský, b)rovníková až subrovníková klima - různorodá skladba dřevim, výšková dimenze, dřevo se hodně vyváží do Evropy, vyrábí nábytek, c)Latinsko-americký: Amazonský prales, d)Střední Afrika - prales, také nepřístupný, výtěžnost pro místní účely, e)JV Asie - rovníková, subrovníková Asie - Malaisie, Indonésie, Surinam.Světová produkce celulózy a papíru: USA, Kanada, Japonsko, Skandinávské země, rostliny sloužící k průmyslovému zpracování - bavlník, len, juta, ostatní produkty - kaučukovník, k požitkům - tabák.
7.Charakteristika významu a funkce dopravy
7.1.Význam a funkce dopravy
- významných odvětví v hospodářství každé země, funkce: uskutečňuje, přemisťuje určité věci a osoby, mění kategorie geografické polohy, dopravní a ekonomické polohy - vytváří dopravně - ekonomický prostor, v jehož rámci se vytváří dopravně polohová renta, funkce dopravy stoupá, je významná, pomáhá investorům alokovat jejich kapitál a efektivně ho využívat, převažuje liniový charakter dopravy, tzn., že jsou přerušeny.
7.2.1.Námořní doprava
- typická, nezastupitelná, převažuje k dopravnímu účelu, spoje mezi kontinenty, podílí se 60% na výkonovém a 10% na objemovém množství, přepravují se sypké substráty, nerostné suroviny, zemědělské komodity, nevětší obchodní země nemají největší flotily, plují pod levnou vlajkou, trasy ze středního východu (ropa) na Dálný východ až USA, od západního pobřeží Kanady (suroviny) do Japonska, Austrálie, z Amerických přístavů (obilí) z Mexického zálivu, přístavy: převažující dovoz - rozvojové země, vznikají v zakončení řek, největší přístavy: 1.La Manche - obrat 300 mil.tun, Rotterdam - kombinovaný smíšený přístav (export-import), Hamburk 70 mil.tun, Antverpy, Le Havre, Londýn 2.Středozemní moře: Ženeva, Marseille (ropa,100 mil. tun), Terst 3.Japonsko - největší soustředění velkých přístavů na malé ploše - Kobé, Tchiba, Osaka, Jokohama, - přes 100 mil.tun obratu, Šanghaj, Hongkong, Tokio, Singapur - australské přístavy - New Hastle. 4.USA - Philadelphia (100), New York (cca 100), New Orleans, Los Angeles, Vancouver.
7.2.2.Vnitrozemská vodní doprava:
přeprava substrátů - sypké věci, suroviny, paliva, zemědělské produkty, problém střední Evropy - kolísavé, nedostatečné vodní toky, zdroje, důležité pro Holandsko (umělé kanály), 1/2 je v Severní Americe (Velká jezera, průtoky, řeka Sv. Vavřince, řeka Mississippi, Evropa - Rýn - slušné vodní poměry, kanál Nort canal, 3kanály - Dunaj, Volha, Rýn.
7.2.3.Železniční doprava:
historicky starší než automobilová, rozvoj při zprůmyslnění, ustupuje,je důležitá na velké a střední vzdálenosti, nákladní a osobní, zdokonaluje se železniční trať + elektrifikace + nové moderní způsoby (rychlovlaky), stupeň elektrifikace: 100% Švýcarsko, rychlovlaky, Francie, v USA - spojení osídlených a neosídlených oblastí, nyní nahrazují trucky, v Asii velmi řídce - Čína, Indie, Rusko, v Africe - tam, kde bylo potřeba spojit místa + vývozní místa, přístavy.
7.2.4.Automobilová doprava
- z přelomu století, jeden z nejmobilnějších druhů dopravy, krátké a střední vzdálenosti, ale i velké vzdálenosti, ústí v přístavech, železničních uzlech, vyústění v obchodních, industriálních zónách, u zpracovatelů, dálniční typ - Německo, Švýcarsko (nejzanedbanější: střední a východní Evropa)
7.2.5.Letecká doprava
- další faktor, který přispěl ke světové dopravě, obrovský význam, letecké koridory přeplněny, orientována na strategické objekty, velké a střední vzdálenosti, soukromé i individuální vlastníci, světová letiště: co do počtu pasažérů: 1.Londýn - přes 70 mil.pasažérů 2.New York - přes 70 mil. pasažérů 3.Paříž 4.Chicago 5.Frankfurt 6.Curych 7.Ženeva
7.2.6.Potrubní přeprava:
nemusí používat žádného dopravního prostředku, pohybuje se tlakově a silově, z Mexického zálivu na západní pobřeží, z Alberty do Kanadské průmyslové oblasti, z Aljašky do přístavu Brudbon Bay, střední, dálná Sibiř - střední Evropa.
10.Charakteristika hospodářské úrovně vybraných zemí Asie:
1)Čína - modernizace průmyslu, zemědělství, armády (3 mil. vojáků), vědy (výzkumu), meziroční přírůstky někdy nejvyšší na světě, zemědělsko průmyslová země, 30 % lidí je zaměstnáno v zemědělství, 1,3 mld.Číňanů, bohatá surovinová základna, 1. na světě - rýže, bavlna, čaj, ekonomický vzestup Čína: socialismus s čínskými rysy, liberální, agregátní politika, odlišnosti přístupu k ekonomické reformě, aplikace 4 prvků - 1)gradualismus a experimentální, 2)částečnost reforem, 3)decentralizace čínské vlády, regiony - lépe využitelné prostředky, 4)samozesilování - první reforma vyvolává druhou reformu anebo vyvolává určitý tlak, proslula i budováním živností podnikání, 80.léta