Konvergenční kritéria
Obecné principy v přechodu na Měnovou unii
• vytvoření jednotného trhu
• potřeba koordinace měnových politik členských zemí a větší stabilizace kurzů jejich měn
Evropský měnový systém (EMSJ 979)
• společná jednotka ECU (založena na koši 9 měn - držení kurzů těchto měn „co nejblíže u sebe“)
• normální rozpětí mechanizmu směnných kurzů bylo stanoveno na +/- 2,25% od středních parit
• 2. srpna 1993 - měnová krize EMS - přijato společné rozhodnutí ministrů financí a guvernérů centrálních bank členských zemí EU rozšířit kurzové rozpětí na +/- 15%
• předstupeň Hospodářské a měnové unie
Smlouva o Evropské unii
• tzv. Maastrichtská smlouva účinná od roku 1993
• cíl: vytvořit Hospodářskou a měnovou unii (HMU) s jednotnou (společnou) měnou pro členské státy
Konvergenční kritéria
• uvedena v Maastrichtské smlouvě kriteria musí zúčastněné země splnit, aby mohly vstoupit do měnové unie
• hlavním smyslem konvergenčních kritérií je zabránit tomu, aby rozdílný vývoj v různých Částech EU ohrožoval měnovou stabilitu jednotné měny
Měnová kritéria
• 1. kriterium cenové stability znamená, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, sledovanou během jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1,5% míry inflace těch - nanejvýše tří - členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability
• 2. kriterium dlouhodobých úrokových sazeb znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba Členského státu nepřekračovala o více než 2% úrokovou sazbu těch - nanejvýše tří - členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability
• 3. kriterium stability kurzu měny a účasti v ERM znamená, že členský stát dodržoval normální rozpětí, která jsou stanovena mechanizmem směnných kurzů Evropského měnového systému, bez značného napětí během alespoň dvou posledních let před šetřením
Rozpočtová kritéria
• 1. kriterium veřejného deficitu znamená, že poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3%
• 2. kriterium hrubého veřejného dluhu znamená, že poměr veřejného vládního dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60%
Konvergence v legislativní oblasti
• obsahuje podmínku nezávislosti centrálních bank včetně zákazu financování veřejných institucí ze zdrojů centrálních bank a zákaz zvýhodněného přístupu ke zdrojům úvěrových instituci
Pakt stability a růstu (červen 1997)
• zavazuje každou členskou zemi i po vstupu do měnové unie nenarušovat stabilitu společné měny
• členská země v době, kdy už nebude moci provádět samostatnou měnovou politiku, nesmí ohrožovat společnou měnu nezodpovědnou fiskální politikou
• zavazuje členské státy udržovat rozpočty ve střednědobém období blízko vyrovnaným, nebo v přebytku
• členským státům umožňuje počítat s cyklickými fluktuacemi při udržování veřejného deficitu pod hranicí 3% HDP
• Prevence je založena na pravidelném dohledu a na systému předběžného varování, což umožňuje provést v případě potřeby nezbytné korekce. Členské státy předkládají své programy stability, nebo konvergentní programy, ve kterých si stanovují střednědobé cíle a cestu k jejich dosaženi. Programy jsou vyhodnocovány Evropskou komisí (EK). Toto vyhodnocení je podkladem pro stanovisko Rady, která monitoruje realizaci programů. V případě výrazné odchylky od programu předkládá Rada danému členskému státu doporučení jak takový schodek během určité doby odstranit
• Varovný systém je uplatněn v případě, když daný členský stát nepřihlíží k doporučením Rady a je založen na mechanizmu sankcí. Rada může nařídit zaplacení "zálohy" (od 0,2 do 0,5% HDP), která v případě, že v horizontu dvou let nedojde ke snížení rozpočtového schodku na požadovanou úroveň, propadá ve prospěch evropského rozpočtu
Plnění paktu stability a růstu
• evropská unie vykázala v letech 2001 až 2002 jen slabý hospodářský růst některé členské státy začaly mít s plněním Paktu potíže
• prvním hříšníkem se stalo Portugalsko, které již v roce 2001 vykázalo deficit veřejných financí ve výši 4,1% HDP
• k problémovým zemím se přiřadila Francie, Itálie, Řecko a Německo
• v současné době sílí kritika Paktu stability a růstu, pakt je nezřídka porušován
• otázkou je, zda příčinou těchto problémů je příliš tvrdé nastavení pravidel Paktu nebo spíš chování vlád některých členských zemí EU
• nejvíce problematickou zemí v dodržování Paktu stability a růstu je největší evropská ekonomika - Německo (od r. 2002 každoročně překračuje 3% hranici)
• platí, že v případě porušení rozpočtové disciplíny více než dva roky za sebou může Komise vyžadovat na dané zemi zaplacení pokuty, Německu hrozila pokuta až 10 miliard Euro
• současné odhady ukazují, že Německo pravděpodobně poruší Pakt stability a růstu počtvrté v roce 2005, pokud poroste HDP o cca 1,5%, deficit bude 3,5% HDP